LED- moderní zdroj světla a její využití

 
 
 Nejprve se zmíníme, jakým způsobem může v různých zdrojích 
světla vznikat světlo. Dále se pak zaměříme na jednotlivé zdroje světla podrobněji. 
 

Vznik světla v různých zdrojích světla 

 
Světlo je elektromagnetické vlnění z určitého omezeného intervalu vlnových 
délek. Spektrum zdroje světla je rozložení intenzity světla mezi jednotlivé vlnové délky. 
Běžné zdroje světla můžeme rozdělit na dvě základní skupiny - na zdroje světla teplotní a luminiscenční. 
 
 

Teplotní zdroje světla

Každé těleso zahřáté na určitou teplotu vyzařuje rovnovážné tepelné 
elektromagnetické záření. Spektrum tohoto záření je spojité a závisí na teplotě zdroje světla, případně emisivitě povrchu tohoto tělesa. Tyto zdroje se ale vyznačují poměrně malou světelnou účinností1. 
Ideální zdroj tepelného záření je absolutně černé těleso. Což je těleso, které pohlcuje veškeré záření dopadající na jeho povrch nezávisle na vlnové délce tohoto záření. 
Vztah pro spektrální hustotu vyzařování M absolutně černého tělesa 
 
 
 

Světelná účinnost 

 
 je často v technické literatuře nazývána měrným výkonem. 
 
Odvodil ho  roku 1900 Max Planck. Dnes se tento slavný vztah nazývá Planckovým 
vyzařovacím zákonem .
 
Zářivý toke odpovídá ploše pod grafem. Se zvyšující se teplotou zdroje 
tento zářivý tok velmi rychle roste, což popisuje takzvaný Stefan-Boltzmannův zákon, který říká, že celkový zářivý tok je přímo úměrný čtvrté mocnině 
termodynamické teploty tělesa. 
Navíc se s rostoucí teplotou posunuje maximum vyzařování směrem 
ke kratším vlnovým délkám. Tento jev popisuje Wienův zákon.
 
 
Díky spojitosti spektra těchto zdrojů je možné v jejich světle dobře 
rozeznávat barvy. Tato vlastnost bývá charakterizovaná indexem podání barev 
Ra . To je index, který udává hodnocení barevného vjemu při osvětlení tímto zdrojem světla. Ra nabývá hodnot od 0 do 100, kde 0 znamená, že ve světle tohoto zdroje není možné vůbec rozeznávat barvy. Hodnota 100 znamená, že podání barev ve světle daného zdroje je stejně kvalitní jako při slunečním osvětlení. 
 
Často se u zdrojů světla, teplotních i jiných, objevuje ještě takzvaná teplota 
chromatičnosti T c , neboli barevná teplota. Tato teplota se vyjadřuje v kelvinech a je to teplota, kterou by mělo absolutně černé těleso, kdyby emitovalo světlo této barvy. Výhodou luminiscenčních zdrojů je, že použitím vhodného luminoforu můžeme dosáhnout požadované teploty chromatičnosti, aniž 
bychom museli zvyšovat teplotu těchto zdrojů.
 
 

Základní rozdělení teploty chromatičnosti zdrojů světla: 

 
1 200 K - svíčka 
2 700 K - teplota chromatičnosti žárovky 
3 000 K - teple bílá 
4 000 K - neutrálně bílá 
6 500 K - chladně bílá - standardizované denní světlo 
 
 
Mohli bychom si položit otázku, proč člověk vidí právě v intervalu vlnových 
délek asi od 400 nm do 750 nm. Je to právě proto, že v tomto intervalu Slunce svítí nejvíc. Slunce můžeme s velkou přesností chápat jako absolutně černé těleso, takže rozložení intenzity záření můžeme popsat Planckovým zákonem a jeho maximum, pro teplotu povrchu Slunce asi 5900 K, leží právě ve středu viditelné části spektra. Proto je Slunce pro člověka ideálním teplotním zdrojem světla. 
 
 
Běžné teplotní zdroje můžeme rozdělit na selektivní a neselektivní, kterým 
jinak říkáme šedá tělesa. 
Šedá tělesa září méně než absolutně černé těleso při dané teplotě, ale relativní rozložení intenzity záření mezi jednotlivé vlnové délky je stejné jako u černého tělesa. 
U selektivních zdrojů světla závisí jejich spektrální emisivita na vlnové délce. 
Kdyby byly běžné teplotní zdroje světla černými tělesy, pak by v ideálním případě měla být teplota jejich povrchu stejná jako teplota povrchu Slunce, aby jejich účinnost byla maximální, což není technologicky možné. 
V praxi je tedy vhodnější použít určitý selektivní teplotní zdroj světla, který 
 

 Luminiscenční zdroje světla 

 
Luminiscenční zdroje vyzařují světlo díky dějům v obalech atomů. Záření 
vzniká přechody mezi jednotlivými diskrétními energetickými hladinami elektronů v obalu atomu. Spektrum luminiscenčních zdrojů je čárové, případně pásové. K tomu, aby luminiscenční zdroj vyzařoval světlo, je nutná nejprve excitace jeho atomů. K excitaci může dojít různým způsobem, jedním ze způsobů je elektroluminiscence a druhým je fotoluminiscence. 
Při elektroluminiscenci dochází k excitaci atomů jejich srážkou s elektrony, případně ionty, které bývají urychleny nejčastěji vnějším elektrickým polem. Tento jev můžeme pozorovat například ve výboji zářivek. Elektrony emitované elektrodami zářivky jsou urychlovány připojeným vnějším napětím a mohou 
excitovat atomy rtuti, které při přechodu do základního stavu vyzáří foton. 
Fotoluminiscence je jev, který také pozorujeme u zářivek. Tento jev probíhá v luminoforu na vnitřním povrchu trubice zářivky. Foton ultrafialového světla, vyzářený při deexcitaci atomů rtuti, excituje atom luminoforu, který pak většinu získané energie opět vyzáří v podobě elektromagnetického záření, v tomto konkrétním případě v podobě světla. Vlnová délka světla emitovaného luminoforem závisí na konkrétním druhu atomu, který toto světlo emitoval. 
 
 

LED zdroje světla 

 
Princip, na kterém pracuje LED dioda, je jednoduchý. Jde o normální diodu složenou z polovodiče typu P spojeného s polovodičem typu N. Při zapojení diody do elektrického obvodu v propustném směru prochází diodou elektrický proud. Elektrony z polovodiče typu N přechází do polovodiče typu P a některé rekombinují s dírami. To znamená, že přejdou z vodivostního pásu s vyšší 
energií do pásu valenčního, jehož stavy mají nižší energie.
Mezi vodivostním a valenčním pásem je pás zakázaných energií E g , který musí elektron „přeskočit", a právě šířka tohoto zakázaného pásu určuje pokles energie elektronu při přechodu mezi vodivostním a valenčním pásem. Tato energie se nemůže ztratit. Může se uvolnit v podobě tepla, elektromagnetického záření nebo nějaké jejich kombinace.
Pro konstrukci LED diod se užívají takové materiály, u kterých se co největší množství energie uvolňuje právě ve formě elektromagnetického záření. Jinými slovy každý elektron, který rekombinuje s nějakou dírou, emituje navíc foton, jehož energie je minimálně rovna energii zakázaného pásu daného materiálu. To je také důvod, proč LED diody svítí 
na poměrně úzkém intervalu vlnových délek.
 

LED pásky

 
Kategorie LED pásků má velice široké spektrum využití. LED pásky, tedy množina LED čipů o určité výkonnosti naletována na jeden cm širokém pásu v řadě za sebou, je opatřen samolepící páskou pro snadnou montáž. LED pásky se rozlišují dle výkonu (5 - 15 W/m), barvy světla (3100 - 6500 K, RGB57), krytí58 (IP20 - IP68)
Světlo vyzařované LED je s úzkým spektrem. Díly fotoluminiscenci se můţe emitovat i jiné druhy záření se širokým spektrem. Například při pouţití modré neboUV LED s luminoforem ve žluté oblasti lze emitovat bílé světlo, mnoţstvím luminoforu lze pak nastavit teplotu vycházejícího bílého 
světla. 
Led diody ovšem nejsou pouze bílé, existuje celé viditelné barevné spektrum, které zasahuje i do neviditelného spektra. 
Index podání barev Ra (-) 
Hodnota indexu podání barev určuje, do jaké míry je lidské oko schopno při daném světelném 
spektru vnímat barvy. Nejvyšší hodnotu, z umělých zdrojů světla, dosahují pouze tepelné zdroje záření, ty dosahují Ra = 100 a to proto, ţe obsahují všechny vlnové délky ve viditelném spektru záření. Naopak nejniţší hodnotu dosahují zdroje monochromatického záření, například nízkotlaká sodíková 
výbojka dosahuje Ra = 0.1

LED žárovky 

 
Pojmenování žárovka se začalo nejprve používat pro klasické žárovky a je odvozeno od slova žár. V LED diodě ale nevzniká světlo díky zahřívání její některé části. Označení žárovka se dnes přenáší na některé diodové zdroje světla, kterými je možné klasickou žárovku nahradit. 
Mnoho lidí si možná myslí, že LED žárovky jsou čerstvá novinka. Skutečnost je však taková, že tento zdroj světla je znám již asi 40 let. Vůbec první zmínka o experimentu, při němž pevná látka svítila v důsledku diodového jevu, pochází už z roku 1907 od britského experimentátora jménem H. J. Round. 
My jsme tyto zdroje světla potkávali často například v malých kontrolkách na různých elektrických spotřebičích nebo číselných displejích. Až v dnešní době jsou ale známy materiály a technologie, které umožňují zařazení LED žárovky mezi běžné zdroje světla. 
Zkratka LED znamená „light emitting diode", neboli dioda emitující světlo. Není tedy úplně správné mluvit o LED diodách, protože sama zkratka už objasňuje, že jde o diody, nicméně toto slovní spojení je zažité a v této práci bude toto spojení také používáno. 
Polovodič typu P respektive N se vyrábějí nejčastěji difuzním dopováním 
trojmocného, respektive pětimocného prvku do struktury konkrétního polovodiče, což je čtyřmocný prvek. Obecně se však místo čtyřmocného prvku užívají komplikovanější sloučeniny. 
Jednou z výhod LED diod jsou jejich malé rozměry, k jejich provozu stačí malé hodnoty napájecího napětí a až na výjimky i malé hodnoty proudu. Proto je výhodné tyto diody používat například v displejích (číslice, písmena). Naopak jejich malá velikost má i nevýhody. Při konstrukci většího zdroje světla, který by mohl nahradit například klasickou žárovku, je nutné zapojit větší množství diod. V tom případě je nutné, aby žárovka obsahovala elektronické zařízení, které bude dodávat ke každé diodě potřebné napětí. 
Dají se použít i větší jedno čipové vysoce svítivé LED moduly. Jejich nevýhodou je, že na malé ploše produkují větší množství tepla. LED diody 
obecně nejsou stavěné na práci při vysokých teplotách, proto se větší LED moduly konstruují tak, aby bylo možné k zadní straně čipu připojit pasivní 
kovový chladič. 
Jak již bylo zmíněno, diody pracují jen v propustném směru, ideální je tedy stejnosměrné napájecí napětí. Existují i diody, které mohou pracovat i při střídavém napětí. Jedním z řešení je usměrňovač. V druhém případě svítí dioda vždy jen polovinu periody, kdy je zapojena v propustném směru. Výhodou LED diod je, že mohou blikat s mnohem vyšší frekvencí, než jakou může vnímat lidské oko. Navíc rozsvícení diody na plný výkon trvá řádově jednotky mikrosekund. Třetím řešením je antiparalelní zapojení dvou diod. 
Další výhodou diod je jejich barevná stálost. Při kolísání napájecího napětí se mění intenzita světla, ale barva zůstává stejná. 
Z principu funkce LED diod je zřejmé, že nemohou emitovat bílé světlo, ale jen světlo určité barvy. Díky barevné stálosti diod je možné docílit vjemu bílého světla aditivním namícháním základních barev. Samotné „promíchání" barev může probíhat například na matném povrchu baňky, ve kterém je zdroj umístěn. 
V praxi je ale užívanější jiný způsob 
získání bílého světla a to využitím 
luminiscence. Takový zdroj světla obsahuje pouze modré nebo ultrafialové LED diody
jejichž světlo se pomocí vhodného 
luminoforu transformuje na bílé. Tyto luminofory mohou být, stejně jako u zářivek, třípásmové nebo speciální, které se používají nejčastěji ve spojení s modrými diodami a dokáží emitovat světlo, jehož spektrum je téměř spojité.  
Přesto jedno z nejdůležitějších uplatnění LED diod je v technické praxi pro přístrojové osvětlení, kde není nejdůležitější kvalita barevného podání 
světla. 
 
Výhody LED diod: 
moderní typy mají vysokou světelnou účinnost (až 100 lm/W) 
mají stálou barvu, není nutné používat barevné filtry 
nevadí jim časté zapínání a vypínání, mohou blikat s vysokou frekvencí 
extrémně vysoká životnost 
na rozdíl od zářivek neobsahují rtuť 
jsou malé - vhodné pro indikátory stavu nebo využití do plošných spojů 
 
 
Nevýhody LED diod: 
vysoká pořizovací cena 
větší diody potřebují externí chlazení 
pracují jen v propustném směru 
podání barev není tak dokonalé jako u žárovek a halogenových žárovek 
 
LED světelné zdroje, jakožto produkt, tedy mají ideální předpoklad pro uvedení na trh. Další významnou výhodou, která ovlivňuje poptávku po LED světelných zdrojích, je nízká efektivita úsporných zdrojů a legislativní opatření.
 
 
Životnost světelného zdroje 
Životnost světelných zdrojů je velmi důleţitým parametrem, který nám říká, po jakou dobu 
vydrţí daný světelný zdroj hospodárně svítit. U světelných diod dochází časem k poklesu světelného toku, i kdyţ je ještě daný zdroj funkční, svítí nehospodárně a vyţaduje výměnu za nový. U LED diod se je tato hodnota 80 % počátečního světelného toku, mnohdy se však uvaţuje 70 %. Nejkratší 
ţivotnost mají klasické ţárovky 1000 hodin, nejdelší pak LED diody 25000 - 50000 hodin.  
 
Světelně technické parametry svítidel 
 
Světelný tok svítidla Фsv (lm) 
Světelný tok svítidla je rozdíl světelného toku vyzařovaného zdrojem nebo zdroji světla 
umístěných ve svítidle a světelného toku ztraceného, při optickém zpracování. [1] 
 
 
Účinnost svítidla 
 
Účinnost svítidla charakterizuje hospodárnost svítidla a její hodnota je dána poměrem 
světelného toku svítidla ke světelnému toku zdrojů.  
- světelný tok svítidla (lm) 
- světelný tok všech zdrojů světla ve svítidle (lm) 
 
 
Jas svítidla 
 
Jas svítidla je podíl svítivosti v daném směru a velikosti průmětu svítící plochy do roviny 
kolmé k uvaţovanému směru. 
 
 svítivost svazku světelných paprsků (svítící plochy2) (cd) 
 velikost svítící plochy viditelné pozorovatelem (m ) 
 úhel mezi normálou plochy a směrem radiusvektoru I (-) 
Úhel clonění  
 
Úhel clonění  udává míru zaclonění světelného zdroje svítidlem. Je to nejmenší ostrý úhel 
mezi vodorovnou rovinou a přímkou spojující okraj svítidla se světelným zdrojem. Příklad uhlu 
clonění je na  
 
Křivky svítivosti 
Svítivost představuje velikost světelného toku Ф vyzářeného do daného orientovaného prostorového úhlu Ω. Pokud je tento úhel velmi malý, mluvíme o svítivosti „v daném směru". Pro 
svítidla se udávají křivky svítivosti, coţ jsou grafy svítivosti v jednotlivých směrech. 
Svítivost se vypočítá následovně: 
svítivost (cd) 
světelný tok (lm) 
Ω  prostorový úhel (sr) 
 
Rozloţení svítivosti světelného zdroje v prostoru můţe být souměrné nebo nesouměrné. 
Svítivosti jsou udávány pomocí fotometrických systémů A-, B- a C-,  Nejčastěji se z nich pouţívá fotometrický systém C-. U svítidel s rotačně symetrickou plochou svítivosti se 
pouţívá křivka svítivosti pouze jediné fotometrické roviny.
 
 
Ochrana proti vniknutí cizích těles, prachu a vlhkosti 
Důleţitou vlastností svítidla je také stupeň krytí, vyjadřuje se značkou IP (Ingress Protection) s 
dvojciferným číslem. První číslo můţe nabývat hodnot 0 aţ 6 a vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím cizích předmětů a před dotykem. Druhé číslo můţe nabývat hodnot 0 aţ 8 a vyjadřuje 
stupeň ochrany před vniknutím vody. Více v normě ČSN EN 60529.  
 
Ochrana proti mechanickému poškození 
Číslo za indexem IK znamená u svítidla jeho odolnost proti mechanickému poškození, která je 
dána minimální nárazovou energií, kterou svítidlo bez funkčního poškození vydrží.  
 
Náhradní teplota chromatičnosti je dána mnoţstvím luminoforu na LED čipu, pokud je vyrobený LED čip teple bílý, je na vyzařujícím čipu velká vrstva luminoforu, luminofor má určitou účinnost a tedy čím více ho je naneseno, tím se celková účinnost LED čipu sniţuje. S indexem barevného podání je to podobné, opět je třeba pouţít větší vrstvu luminoforu, ve kterém se vytvářejí ztráty. Vyvstává otázka, jaké jsou limity měrného výkonu? Tab. 2 udává teoretické maximální a prakticky dosaţitelné měrné výkony světelných diod větších výkonů vyzařujících bílé světlo vzniklé smíšením tří základních barev (RGB). 
 

Světelné diody RGB 

 
Předpověď účinnostních parametrů pro RGB LED pásky  u tohoto principu 
vytváření bílého světla sice nevznikají ztráty konverzí modrého světla ve ţluté prostřednictvím luminoforu, avšak zato se vytvářejí ztráty v optice pro míšení RGB barevných sloţek. 
 
 Účinnostní parametry RGB LED čipů :
1 - Elektrická účinnost 
2 - Vnitřní kvantová účinnost modré barvy
3 - Vnitřní kvantová účinnost zelené barvy 
4 - Vnitřní kvantová účinnost červené barvy 
5 - Vnější kvantová účinnost 
6 - Proudový pokles (vrchol oproti 35A/cm2) 
7 - Rozptylová účinnost 8 - Spektrální účinnost
 
 

Současná svítidla veřejného osvětlení osazená LED 

 
V současné době se růst měrného výkonu velmi zpomalil, v komerčně dostupných LED svítidlech veřejných osvětlení na asi 110 lm/W a to pravděpodobně z důvodu dosaţení jiţ rychlejší návratnosti při výměně za vysokotlaká sodíková svítidla ve veřejném osvětlení. Za poslední dva roky tedy poklesla rychlost zvyšování měrného výkonu, avšak cena LED svítidel veřejných osvětlení se stále sniţuje přibliţně lineárně. 
Měrný výkon svítidel byl volen kolem hodnoty 100 lm/W z důvodu nejlepšího poměru 
cena/výkon. Vybíraná nebyla designová svítidla, ale standardní svítidla renomovaných výrobců na základě stanovených poţadavků od firem INDAL, PHILIPS, SCHRÉDER a THORN. Svítidla byla vybrána s náhradní teplotou chromatičnosti okolo 4000 K, z důvodu kompromisu mezi měrným výkonem LED zdrojů, mezopickým vnímáním v oblasti nízkých jasů a subjektivním vnímáním obyvatel zejména v obytných částech města. 
 
 

 Pouliční LED svítidlo

kombinuje sníţení spotřeby materiálu potřebného k výrobě s fotometrickým systémem LensoFlex vyvinutým firmou Schréder. Jednoduchost a funkčnost, základní předpoklady pro použití svítidla Nano LED ve všech aplikacích veřejného osvětlení, osvětlení komunikací i společenských prostranství s doporučovanou montáţní výškou od 4 m do 8 m. Těleso svítidla je vyrobeno z tlakově lité slitiny hliníku, která je upravená lakováním. Kryt je vyroben z polykarbonátu. Elektronické příslušenství je připevněno na výměnné plechové desce, a proto jej lze snadno demontovat a vyměnit. 
Silikonové těsnění zaručuje stupeň krytí IP66 celého svítidla.  
 
 

 Osvětlení automobilu

 
  Světlomet prošel od dob svého vzniku řadou velmi podstatných změn. Vzhledem k rostoucím nárokům na kvalitu a spolehlivost, se ze světlometů stávají sloţité součásti automobilů, které jsou montovány a vyráběny s téměř chirurgickou přesností. Během předešlých dvaceti let se vystřídaly tři druhy světelných zdrojů, z nichţ nejdokonalejšími jsou LED. Tyto vysoce výkonné zdroje předbíhají světlomety xenonové a během několika následujících let dosáhnou svého vrcholu. V průběhu roku 2013 budeme mít moţnost setkat se s prvními LED moduly a do budoucna lze očekávat rozšíření této technologie i do vozů středních a niţších tříd. Jak popisuje tato práce, zajištění poţadované kvality, spolehlivosti a výkonu je cílem pro inţenýry skrze široké spektrum vědních oborů. S rostoucím výkonem světelných zdrojů roste mnoţství uvolňované tepelné energie, coţ přináší jisté komplikace, ale i výzvy v jejich řešení pro odborníky z oblasti thermal managementu. Úkolem těchto odborníků je zajistit optimální teplotní prostření pro všechny poţadované součásti, zabránit jejich tepelnému poškození a zaručit tak správnou funkci světlometu.
Nepostradatelným pomocníkem pro všechny inţenýry jsou simulační programy, které umoţňují optimalizovat nejrůznější parametry výrobků a odhalit jejich případnou nefunkčnost dříve, neţ dojde k jejich finální výrobě. V roce 2012 se na celém světě vyrobilo 84,14 mil. Automobilů 65. Kaţdý automobil je vybaven dvěma hlavními světlomety a dvěma zadními svítilnami, coţ vypovídá o trţním potenciálu tohoto průmyslového odvětví. Pokud vezmeme v úvahu, ţe prodejní cena jednoho světlometu se běţně pohybuje v závislosti na typu vozidla od 2000 Kč (Škoda Citigo) do 40000 Kč (Audi A3), získáme velmi hrubý předpoklad o finančním obratu. Full-LED světlomet pro automobil Audi A3 j.Cena jednoho předního světlometu můţe přesáhnout i částku 68000 Kč tak, jak je tomu například u Audi R8. Full-LED světlomet Audi A3 66 Cílem budoucích inţenýrů je zvyšovat výkon diod za současného sniţování příkonu a tepelných ztrát. Jako kaţdá technologie bude i LED po dosaţení svého maxima nahrazena technologií jinou, pokročilejší a posouvající hranice vědy opět o kousek dále. Nelze si nevšimnout, ţe intervaly mezi nástupem nových a pokročilejších technologií se rapidně zkracují, tudíţ lze předpokládat, ţe během následujících pěti let se u luxusních vozů setkáme s technologií OLED  nebo světlometů pracujících na principu laseru . Osvětlení automobilu 2013 69  Koncept OLED firmy Audi 67 . Koncept laserového světla firmy BMW 68 S novějšími technologiemi narůstá celková cena, složitost výroby a vývoje a tudíž rostou i požadavky na specialisty z daných oborů.
Pokud budou firmy chtít dále drţet krok v rychlém rozvoji technologií, bude v jejich zájmu vychovávat své vlastní odborníky jiţ během jejich studia na vysokých školách. Lze tedy očekávat prohloubení spolupráce firem s vysokými školami, ne-li zakládání vlastních škol samotnými firmami (např. Hella Lippstadt). Vzhledem ke zvyšujícím se cenám lze z důvodu úspor také předpokládat přesouvání výrobních závodu do zemí s levnou pracovní silou.
 

 LED světlomet 

 
Zdrojem světla je LED dioda fungující na principu polovodičových destiček přetvářejících elektrický proud přímo na světlo. Jedná se o velice efektivní výbojový světelný zdroj, který je nárazuvzdorný a vydrţí nepřetrţitě svítit aţ několik desítek tisíc hodin. Vzhledem ke svým malým rozměrům umoţňuje variabilní design a díky malé energetické náročnosti je mnohonásobně úspornější oproti ostatním světelným zdrojům.
První LED určená k pouţití ve světlometech - 2007. V roce 2013 lze očekávat první moduly pracující s LED. Dnes je vyuţíván reflektorový systém optiky ve formě půlené paraboly a dvou komor, kdy zdroj světla není umístěn v ohnisku, nebo projektorový systém  či systém přiléhající čočky.
 
Shrnutí vlastností LED světlometu 
 
Příkon 20-50 W Světelný tok max. 250 lm/chip Měrný světelný tok 186-200 lmW-1 Teplota chromatičnosti 6100 K Ţivotnost LED 50 000-100 000 hod. Značení single chip, multi chip, dle výrobce (Oslon, Dragon, atd.)
Výhody:
+ Výrazně niţší spotřeba elektrické energie při zvýšeném světelném toku.
+ Teplota chromatičnosti dosahuje kvality denního světla.
+ Vysoká ţivotnost trvající déle neţ je ţivotnost celého vozidla, čímţ zaniká potřeba dodatečných investic na opravy.
+ Malé rozměry diody nabízí mnoho moţností ve stylingu.
+ Odolnost proti nárazům.
 
Nevýhody: 
- Nevýhodou LED je pokles světelného výkonu a ţivotnosti v závislosti na teplotě. Při vysoké teplotě můţe dojít k přehřátí pouzdra diody a k následnému selhání. Vzhledem k vysokým poţadavkům na spolehlivost v automobilovém průmyslu se musí teplota korigovat.
- Vysoká cena.
- Citlivost na přesné napětí.